Sazba textu a stránka
Dnes se podrobněji podíváme na rozložení stránky. Optický střed stránky je výše než střed geometrický, proto se zrcadlo sazby (v ukázce tvoří zelenou plochu) definuje s větším spodním okrajem než horním. V odstavcové sazbě nesmí zůstat osamocené řádky, které nazýváme podle jejich polohy na stránce – vdova a sirotek, viz ukázka vpravo. Osamocené řádky nesmí zůstat na začátku či na konci sloupců. U složitější sazby do sloupců (jako je tomu u novin) jsou tolerovány vdovy v případě, že se jim nelze vyhnout.
Přirozené místo pro vytvoření těžiště stránky se nachází v okolí optického středu. Informace na stránku vkládáme podle klíče: do horní poloviny důležitější informace a do spodní poloviny ty méně důležité. Návaznost textů ale také obrázků musí respektovat směr zleva doprava a shora dolů.
Text je obvykle na stránce umístěn do prostoru vymezeného okrajem, který zůstává již prázdnou plochou. Prostor sevřený uprostřed nazýváme zrcadlo sazby. (Na ukázkách je v celé své ploše zvýrazněn světle zelenou barvou.)
U vícestránkových dokumentů se na stránkách definují vždy stejné okraje, které je nutné při cestě z elektronické verze k tištěné podobě „hlídat“. Odborně pak mluvíme o dodržení stránkového rejstříku.
Občas se nechávají okraje záměrně širší na úkor zrcadla. Některé texty lze totiž vyjmout z textového toku a celé je umístit na vnější okraj. Standardně takto umísťujeme marginálie.
Můžeme takto sázet i krátké nadpisy, které jsou pak zarovnány k prvnímu řádku prvního odstavce. Dalším případem jsou popisky, které tak mohou být vedle obrázku.
Přes okraj může být umístěn i obrázek či grafika. Pro tisk je nutné, aby plocha obrázku přesahovala cca. 3 mm přes okraj stránky jako je na obrázku níže. Tomuto přesahu se říka spadová zóna. S efektem obrázku na spad se musí počítat už při výběru obrázku, aby se data příliš neořízla.
Obrázek umístěný tzv. na spad může působit velmi elegantně, zejména jsou-li na stránce širší okraje. Je silným nástrojem, jak jednoduše zvýšit působivost stránky.
Při návrhu stránek je nutné se přizpůsobovat technickým podmínkám, které přináší zpracování dokumentů do jejich finální podoby. Knihařské zpracování se odvíjí od možností zvolené vazby. Před začátkem práce zkuste odhadnout počet stran, a určit si druh papíru, formát a náklad a vše zkonzultovat s tiskárnou (resp. s knihvazačským provozem).
U protilehlých stran se zpravidla definují stejné hodnoty pro vnitřní a vnější okraje. Definování spadu také podél vnitřního okraje (střed dvoustrany) může být potřeba, pokud vyřazení stránek ponecháte na speciálních programech. Dostatečná velikost spadové zóny je okolo 3–5 mm vně od okraje strany. U sešitové vazby (V 1)* se však musí počítat s tím, že do sebe může být vloženo až 30 dvoustran. Vnější dvoulist může být až o několik milimetrů širší než vnitřní dvoulist. Vnější okraje stránek musí zůstat stejné a šířka vnitřních je dopočítávána.
*U pevné vazby (V 8) jsou listy seskládány do složek podobně jako u V 1, ale výraznější problémy s posunem ořezu stránky bývají zpravidla u V 1. Abyste se vyhnuli zbytečným komplikacím, nechte si v tiskárně udělat maketu z daného papíru. Pokud nechcete riskovat, umístěte dvoustránkový obrázek na prostřední dvoustranu sešitu a pro text zvolte raději větší okraje.
Volba písma pro určitý druh tiskoviny je ovlivněna kresbou jeho grafických znaků, optickou vyrovnaností při sazbě, v zabarvení (duktu) a dalšími vlastnostmi, které umí promluvit a získat čtenáře. Podle těchto optických měřítek můžeme písma rozlišovat a určovat jejich použitelnost v sazbě.
Velkou skupinu tvoří písma akcidenční, jimiž nelze sázet rozsáhlejší text, neboť nevyhovují požadavkům na čitelnost, ale protože jsou to výrazná písma originálních tvarů, často se zdobnou kresbou, používají se jako písma titulková.
Obecně se doporučuje používat maximálně tři různá písma na stránce. V odstavcové sazbě je zpravidla nevyhnutelné omezit se na jedno písmo (font-family), u kterého lze využít jednotlivé řezy. Jako například na této stránce.
Pro členění nadpisů do více úrovní používejte kromě měny řezu v tučnosti také změnu velikosti. Aby byla změna velikosti na první pohled rozpoznatelná, zvyšujte velikost fontu minimálně na 120 % velikosti nadpisu nižší úrovně.
Písmo TypoUpright BT patří mezi písma vhodná pro krátké sdělení, například svatební oznámení. U delšího textu by se čtenář velmi trápil, než by přečetl pár stránek.
Unicode – znaková sada zahrnující většinu znaků dnes používaných v nejrůznějších oblastech. Všechny znaky jsou jednoznačně definovány indexem (slovní zkratkou) a pozicí v tabulce (uvádím decimální zápis pro „Wordpad“).