Rokycanský magazín EXIT62 je sázen ve Scribusu

Chcete vydávat časopis a nevíte, v čem ho sázet? Pak je tento rozhovor určen právě pro vás. Uvedeme si příklad využití DTP programu Scribus – jeho přednosti i slabiny a nasazení při vytváření rokycanského magazínu EXIT62.

Odkud jste se dozvěděli o Scribusu? Jak dlouho/od jaké verze používáte Scribus?

Scribus používám aktivně od léta 2008. Do té doby jsem pracoval s Corelem a Xarou. Právě v létě 2008 jsem potřeboval nutně vyřešit tři problémy:

• Tím prvním bylo to, že doposud používaný Corel nedosahoval při PDF exportu požadované kvality, dále pak absence funkce či skriptu na sazbu předložek a zkratek s nedělitelnou mezerou.
• Druhým problémem byl import hotových PDF souborů do dokumentu. Téměř všichni inzerenti totiž dodávají svoje reklamy v PDF a jejich následný import do Corelu či dokonce do InDesignu je velmi problematický. Jediný Scribus má funkci Vložené PDF, která, ač označena jako experimentální, funguje naprosto bezproblémově.
• Třetím problémem bylo, jak vyřešit možnost pracovat jak na desktopu, tak na už tehdy stařičkém notebooku Toshiba s trojkovým Pentiem a 256 MB ramky. Samozřejmě, že softwarový mamut InDesign cenově i hardwarovými nároky nepřipadal v úvahu. Nezbylo tedy nic jiného než poctivě „zagůglovat“ a hledat schopný DTP software. Narazil jsem i na Scribus, tehdy tuším ve verzi 1.1.3 (toto opravdu nevím přesně).

Otevřeně musím přiznat, že z prvního setkání se Scribusem jsem neměl nejlepší pocit. Ovládání naprosto odlišné od známých „okenních“ programů, spousta funkcí nelogicky umístěných atd. Jsem zástupcem „střední“ generace (za rok mi bude čtyřicet) a počítače využívám při práci již hodně přes dvacet let. A právě v té, z dnešního pohledu, prehistorické době výpočetní techniky jsem se naučil využívat každý kus „železa“ a každičký program na maximum.

Možná trochu odbočím od tématu, ale dovedl by si dnes někdo představit editovat S-VHS video na mašině s procesorem 486, taktem 66 MHz, 8 MB ramky, 40 MB HDD a půl megovou grafickou kartou? Asi ne. A přesto to šlo, sestříhal jsem tak tehdy několik desítek dokumentů. Problémem dnešní doby a dnešních uživatelů hardwaru i softwaru jsou, myslím si, hlavně čísla. Dnes se prostě pořádá hon na čísla, ať už jsou to takty procesoru, velikosti dat, počty funkcí programu nebo třeba i počet stran uživatelské příručky. Na samotný výsledek práce se jaksi zapomnělo. Chápu, že to patří k době, že marketing firem je neúprosný, ale přesto by se nemělo zapomínat na to hlavní, a tím je výsledek práce.

Jak byste zhodnotili Scribus? Chybí vám nějaké funkce? Byli byste ochotni věnovat finanční prostředky na úpravu vlastností Scribusu nebo na přidání konkrétní funkce?

Jeho hlavním problémem pro spoustu nových uživatelů, kteří absolvovali předražený rychlokurz užívání Microsoft Office, Corel nebo Adobe, je v tom, že Scribus je prostě jiný. Přechod na Scribus z jiného DTP softwaru by se dal přirovnat k Američanovi, který je donucen ze svého Buicka s automatem najednou řídit v Anglii MiniCoopera a ještě k tomu řadit levou rukou. Jde to, ale musí se chtít.

Nakonec i ten Američan přijde na to, že s malým autíčkem má mnohem víc volnosti a možností, nehledě na spotřebu. A naprosto stejné je to i v případě Scribusu. Po překonání prvotních nesympatií se Scribus odmění skvělým výstupem v PDF, obrovskou multiplatformností a velikou úsporou v podobě nulové ceny, coby open-source softwaru.

Jak jsem již psal, Scribus používám dva roky. Rok a půl na sazbu měsíčníku NejPress stejnojmenného plzeňského vydavatelství a poslední půl rok na sazbu rokycanského magazínu EXIT62. Ofsetová tiskárna, která tento magazín tiskne, hodnotí PDF soubory ze Scribusu jako jedny z nejlepších a nejkvalitnějších. Dle slov operátora osvitu s ním nemají žádnou práci.

V praxi to znamená, že vyexportované PDF vždy koresponduje s konečným výsledkem, což se u jiných programů říci nedá. Po zkušenostech můžu odpovědně říci, že co a jak vidím v PDF souboru, to uvidím i na papíře. Samozřejmě že je to také zásluhou pracovníků tiskárny, od osvitu až po tiskaře.

Další nespornou výhodou Scribusu je, jak jsem se již zmínil, multiplatformnost a velmi nízké hardwarové nároky. Osobně jsem Scribus provozoval především v jeho verzi pro Microsoft Windows, ale na různých „mašinách“. Asi nejkurióznější byla situace, kdy jsem ve Scribusu sázel na prvním netbooku od Asusu − Eee 7. Až na malé rozlišení displeje byla práce svižná a nenastal žádný problém.

Co se týče kombinace Scribus a Linux, tak mám velmi dobrou zkušenost s distribucí Slax. Mám ji na klíčence, včetně Scribusu, a využívám ji čas od času na právě již zmíněném obstarožním notebooku Toshiba. A opět, všechno funguje tak, jak má. Samozřejmě, vše je o nárocích. Osobně však nepovažuji za důležité, jestli se mi například soubor ukládá pět sekund nebo půl sekundy, podstatný je pro mě výstup a jeho kvalita.

Scribus má samozřejmě i mnoho záporů. Tím největším je, že je to funkčně poněkud „kočkopes“. Myslím si však, že je to problém téměř každého open-source softwaru, včetně samotného Linuxu. Někdy mi prostě dodržování „pravidel“ poněkud chybí. Mám pocit, jakoby každý, kdo se programově podílí na Scribusu a jiném open-source softwaru, chtěl vložit právě tu svou funkci, to své rozšíření. V konečném důsledku je sice program funkčně na výši, ale bez jasných pravidel a dost často i bez logiky.

Co se týče funkčního vybavení Scribusu, myslím si, že je na velmi dobré úrovni. Osobně bych už počet funkcí nezvyšoval. Spíše bych poprosil programátory, aby zapracovali na logice ovládání, na sjednocení vlastností, a aby vše, co funguje tak nějak napůl, začalo fungovat naplno.

Scribus je DTP program, a tak by to mělo do budoucna i zůstat. V tom je jeho síla. Pokud někdo potřebuje upravovat vektory, je tu Inkscape, na bitmapy GIMP a stovky jiného softwaru. Pokud by se stal ze Scribusu balík typu Corel či InDesign, ztratil by, dle mého názoru, převážnou část výhod. Je jasné, že přeci jenom nějaké to vylepšení by bylo dobré. A nemám na mysli funkční, ale spíše uživatelské vylepšení. Některé triviální operace se ve Scribusu dají provádět vcelku krkolomně.

Celkově by se toho dalo o kladech i záporech Scribusu napsat spousta. Důležité je však podívat se na něj jako na OSS, tedy na software zcela zdarma. A pokud by v budoucnu byla možnost podpořit tvůrce finančně, nebránil bych se tomu. Celý tým včetně toho, který se podílí na české mutaci, odvedl a odvádí skvělou práci.

Nakonec si dovolím malé shrnutí. Scribus je vynikající DTP program, který je určen pro lidi, kteří požadují vynikající výstup, pro lidi, kteří si umí poradit, pro lidi, kteří umí improvizovat. Rozhodně není určen pro ty, kteří očekávají, že si spustí program, otevřou dokument, do něj „nasekají“ spoustu průhledností, stínů, barevných efektů a jiných zbytečností, pak stisknou tlačítko „exportovat“ a mají hotovo. Takoví lidé, ať raději sáhnou po některém z komerčních balíků. Ale i tak, nám „scribusákům“, budou nakonec závidět naše skvěle vytištěné časopisy, noviny, letáky a brožury.

Rostislav Prokop
šéfredaktor a „tvůrce“ rokycanského magazínu EXIT62